Celý život jsem si přála mít doma psa. Jenomže mí rodiče o tom nechtěli ani slyšet. Vůbec jsem tomu nerozuměla, protože všichni v okolí děti psa měli. A tak jsem si řekla, že to zkusím jinak. Chtěla jsem rodiče poprosit, jestli by mi nepořídili psa, když budu opravdu hodně hodná. Protože jsem slyšela že dětem se pořizuje nějaké zvíře, když jsou hodné. Takže bych to zkusila taky? Třeba by to pomohlo, kdybych byla hodná a doma taky více uklízela nebo pomáhala. Tak jsem se jednoho dne řekla, že to zkusím. A když jsem to ale doma zkusila, tak bohužel se nic nestalo. Rodiče mi řekli, že pomáhat doma je prý povinnost. Jenomže já jsem tohle vůbec nechtěla slyšet. Bylo mi smutno.
Nechápala jsem, proč nemůžu mít doma psa jako všichni ostatní. Zkoušela jsem stále poprosit maminku anebo tatínka, aby mi dovolili alespoň nějaké malé zvíře, když nemůžu mít psa. Bohužel ale ani s tímto jsem neuspěla. A nyní jsem dospěla, a tak si všechno vynahrazuji. Mám doma dva velké psy a taky dva malé zakrslé králíky, kteří mi dělají opravdu velkou radost.
Opravdu jsem si nedokázala představit, že bych doma neměla nějaké zvíře. Nejlepší jsou ale vážně psi, protože s nimi je větší zábava. Můžete s nimi taky chodit ven a běhat. Navíc mám moc ráda jízdu na kole. Takže na kole se mnou taky běhají. A mít dva psy je úplně super. Myslím si, že mé psy to baví, stejně tak jako mě. Navíc stejně podle mého názoru existuje fakt, že pes by měl žít opravdu hodně aktivně, a ne jenom sedět doma na gauči a nebo být doma na zahradě přivázaný na u boudy. Tohle opravdu nemám ráda. Když už si přeci pořídím nějaké zvíře, tak se o něj přeci starám, jinak to není. Jiné východisko opravdu neexistuje. Každé zvíře si zaslouží velkou a důstojnou péči a my lidé to musíme brát na vědomí a počítat s tím. Mě péče o zvíře moc baví.